sobota 14. června 2014

Jak jsem dobyla sklep!

Ne, že bych byla ženská zvláště náročná. Ledacos přejdu a na mnohé si umím počkat. Ale když už něco opravdu "potřebuji", snažím se argumentovat, licitovat, prostě jsem prý "jako kočičí mor", jak se říkávalo u nás doma. Však dámy to vesměs znají a pánové na to mají své "protichvaty".:-))
Nedávné horké dny zatopily i našim zrajícím sýrům a tak jsem znovu vytáhla do boje o sklep, kde v zimě kralují brambory a zelí, pročež je to pro sýry území zakázané. Nejprve jsem tedy sýry vyrovnala do lednice, takže jídlo se nevešlo, bylo tam silně nepřehledno, dokonce tak, že se manželovi po večerech špatně slídilo po dobrotách. Po několika dnech, kdy situace uzrála, navrhla jsem, že by bylo dobré dát sýr právě do sklípku, kde teď brambory a zelí nejsou, že ta kuchyně na ně není a......no, a tak pořád dokola!:-)) Nakonec Karel svolil a bochníky tvrdých sýrů, i ty, které zrají v boxech, zažily stěhování. Jezinka zasekla prstíček!:-)))). A když se pak při ošetřování ukázalo, že prostředí je pro sýry opravdu skvostné (kůrka krásná, vůně úžasná), věděla jsem, že nesmím povolit!..:-)))
Včera se krájel první velký bochník, který prošel zráním v klenutém sklípku pod chalupou a nastal zlom! Dnes je sklep vyčištěný, vydezinfikovaný, září v něm nové police ze smrkového dřeva a já, protože vím, že dobré se má oplácet, velkoryse jsem nabídla k uskladnění brambor a zelí místnůstku, která měla původně být odkládací šatnou...A víte co? Manžel pod tíhou dobrých důvodů, důkazu v podobě skvělého sýra a asi i proto, aby se mne už konečně zbavil, kývl!:-))
Takže ode dneška mají naše sýry o prostor víc a podmínky ke zrání zase lepší, Karel má pokoj od mého skuhrání a já mám konečně dobytý ten zatracený sklep!:-)))


Polotvrdý sýr..

Crottin - měkký sýr s bílou plísní

Karel mi přeměnil sklep na prostor pro sýry..a udělal to krááásně..máme nové smrkové police!

Stěhování..