pondělí 29. června 2015

Léto budiž pochváleno..

 ... i když zrovna pro mne nezačalo nejlépe. Nejprve nás doma schvátila jakási choroba, zřejmě virového původu (záměrně nepíšu viróza!:-))) ) a její průběh nás v pravdě zaskočil! Leželi jsme s manželem, jak polomrtví a bylo nám jedním slovem blbě. Manžel se z tohoto neutěšeného stavu probral dřív, mé pomalé uzdravování mělo za tím jeho, zpoždění tak dva dny. Roky jsem nebyla nemocná, natož takhle..Pročež jsem byla byla rodinou poměrně opečovávaná. Dokonce jsem byla zahnána do postele i ve chvíli, kdy už jsem se začínala viditelně bouřit, což je známka toho, že je mi už líp!:-)) Konečně jsem mohla slézt, jenže život měl jiné plány!
   Ten samý den, kdy jsem konečně vstala z postele, mi ustřelila noha na schodech ( no, je to lepší žebřík!) a já sebou flákla nazad..noo..prostě jsem si narazila kostrč! Kdo to někdy zažil, ví, o čem mluvím, kdo ne, nechť to vědět netouží! Fakt nic moc! Pod schody mne manžel shrábl ( rachot to byl na celý barák!) a když zjistil, že držím v kůži, jen mi tečou slzy a sprostě nadávám..chtěl mne odvelet zpátky do kanafasu. Sebrala jsem všechny síly ke vzpouře a celý akt návratu jsem tak prodloužila o pár hodin, co mne tamtéž zahnala krutá bolest...
   A tak se ploužím po baráku, tu a tam přispěji dobrou radou, k zachování chodu domácnosti (nevyžádanou, samozřejmě!:-)) ) a poslouchám vtipné poznámky rodiny o tom, že jsem fakt, ale fakt smolař, když se po dlouhém uzdravování sesypu ze schodů..No a následují nezbytné kecy o tom, že problémy s chůzí mívají brzo vyřešené i batolata...ha ha ha..
  Pár dnů jsem tu a tam pozřela lék, tišící bolest a protože už druhý den jsem statečná natolik, že zvládám bez analgetik, udělala jsem  dnes k večeři focacciu..skvostnou dobrotu vonící po olivách a čerstvém rozmarýnu..a k tomu výborné růžové víno..jooo.. a svět je hned hezčí...


http://pohodovakuchyne.blogspot.cz/2013/07/focaccia.html


A i snídaně bude prima, protože drahý choť zásobil včera rodinný mrazák kuřátky, krmenými doma tak, jak se to dělávalo kdysi, tedy žádné směsi a podobné "dobroty", jen 3,5 kg krásného masa na kus..No a z jater tedy bude paštika s olivami a rozmarýnem..základní recept tady: ( http://pohodovakuchyne.blogspot.cz/2013/02/pastika-z-drubezich-jater.html )
 podávaná na domácím pšenično-žitném kváskovém chlebu...Takže zítra se vstává bez budíku!:-)))



 Muselo se hned ochutnat!:-)


Kdo nás trochu sleduje, ví, že před nedávnem od nás odešla naše malá psí holka..Tibetská španělka Andulka. Veškerý čas jsme směřovali k tomu, aby se její nerozlučný kamarád Fanýsek, necítil sám a opuštěný. Zuzka si ho brala do práce i za zábavou, aby Fanda neměl čas, stáhnout se do sebe..Takže byl v minulých dnech pejskem univerzitním, kdy se účastnil akademických debat, nebo pejskem společenským, kdy doprovázel partu na večerní posezení..no, čínskou restauraci prošel včetně kuchyně a nutno říct, že bez úhony..:-)))


Naše Andulka..odešla za duhový most...a moc nám schází...


Fanda v restauraci..

..a doma pod stromy..my si dáváme kávu, on siestu..

Taky od nás odešli ovčí kluci, do nového bydliště. Jsem moc ráda, že šli do místa, kde je budou mít rádi a kde o ně bude dobře postaráno..Poslední, malý beránek bude mít domov u našich kamarádů, takže si pro jarní nadělení oveček můžu oddechnout..


A napustili jsme rybníček, aby měly divoké kachny na horním konci svou Ruzyni....a když se tak podíváme po pastvině, ovečkách, psiskách, kočce a tak...říkáme si spolu s klasikem..Léto budiž pochváleno..:-)